Národní parky Kostariky
Den první:
SAN JOSÉ – SOPKA POÁS - LA PAZ WATERFALL GARDENS (55 km)
Přelet do San José, přesun do hotelu. Po snídani přesun do NP Poás.
Tento park se rozkládá na ploše 5.600 ha a je soustředěn kolem vulkánu Poás (2.704 m). Leží 37 km severně od Alajuela a je to jeden z nejznámějších a nejstarších národních parků v Kostarice, jenž byl několikrát uzavřen kvůli silným erupcím sopky. Hlavní kráter má 1,5 km v průměru a je 300 m hluboký. Kvůli nebezpečným plynům uvnitř vulkánu je zakázán vstup přímo do kráteru. Nedaleko vulkánu se nachází mlžný les, skvělá ukázka různých druhů fauny a flóry žijící v těchto lesích. Park je protkán dobře značenou sítí cestiček, stezek a cest, ale bohužel je téměř přeplněný, zejména o víkendech. Nejlepší doba pro návštěvu parku je v období sucha, protože množství srážek na vulkánu se každoročně pohybuje okolo 4 metrů.
V hlavním kráteru sopky se nachází sirné jezero Lago Botos, které je napájeno jen dešťovou vodou.
Odtud přesun do zahrady La Paz Waterfall Gardens, kde najdete celkem pět vodopádů. K vodopádu Magia Blanca se můžete dostat velmi blízko a díky tomu se vám naskytne krásný pohled do údolí přes proudy padající vody. Je to jedinečné místo pro fotografování kolibříků, ale i mnoha dalších zástupců místní fauny a flóry. Pokud máte zájem o trošku vzrušení, můžete se vrhnou na fotografování místních žabiček a to včetně jedovatých šípových žab. Žabičky jsou dostupné v ideálním prostředí pro fotografy, jen si je člověk musí umět najít a zároveň dávat pozor, aby nějakou nezašlápl. Součástí zahrady je i expozice hadů a velké motýlárium. Vstupné je 25 USD, ale doporučuje se zakoupit si vstupné včetně celodenní stravy a pití za cenu 37 USD. Restaurace je ve středu zahrady a není nic lepšího, než focení prokládat svačinkou skvělého jídla a pití.
Nocleh v hotelu v NP Poás.
Den druhý a den třetí:
SAN JOSÉ - CAŇO BLANCO – TORTUGUERO (140 km)
Po snídani pokračování ze San José do přístavu Caňo Blanco.
Při výletě do národního parku Tortuguero si budete připadat jako v tropické Brazílii na Amazonce. Nejlepší bude asi zaplatit si výlet lodí s průvodcem z nejbližšího většího města – Caňo Blanco. Ale stojí to za to. Meandry řek, spousta klidných lagun, úzké přírodní kanály. Všechno to je domovinou neuvěřitelného množství vodních ptáků. Jen volavek je zde šest druhů, po hladině běhá ještěrka bazilišek, na ztrouchnivělém kmeni na břehu řeky sedí ledňáček královský a po větvích mohutných stromů se prohánějí opice a leguán zelený. Pro fotografování, stejně jako pro jakoukoli prohlídku parku, je nevhodnější si na celý den půjčit lodičku.
Nocleh v hotelu v NP Tortuguero.
Den čtvrtý:
TORTUGUERO - CAŇO BLANCO – ARENAL (250 km)
Po snídani plavba do přístavu Caňo Blanco; odjezd do NP Arenal. Příjezd do blízkosti sopky Arenal (1.633 m n.m.), jednoho ze symbolů Kostariky, proslulé častými erupcemi.
Tento park byl založen v roce 1995. Nachází se zde polovina všech živočišných druhů, známých v Kostarice. Největší atrakcí je ale opět sopka. Činná je již od roku 1500 a poslední výbuch byl zaznamenán v roce 1968, zabil 80 lidí a 45 000 kusů dobytka. Od té doby je vulkán zdánlivě v klidu, ale přesto, zejména v noci skýtá úžasnou podívanou. Nejlepší místo na noční představení vulkánu je ze severní a západní strany kopce. Činnost sopky se mění den ode dne. Někdy z ní vytéká žhavá láva a do vzduchu létají kameny, jindy zase jen klidně bublá. Spatřit tekoucí lávu během dne není jednoduché, ale oblaka popela, která sopka chrlí uvidíte bezpečně. Může se ale stát, že právě tato oblaka způsobí, že sopka přes ně nebude skoro vidět. Nejlepší je dojet si na Arenal sami, je to asi 10 km z vesničky Fortuna.
Nocleh v hotelu Vista Lodge v Národním parku Arenal.
Den pátý:
ARENAL - TABACÓN
Po snídani například procházka po deštném pralese v NP Arenal, pozorování ptáků a květin. Odpoledne prohlídka části sopky Arenal, uvidíte zkamenělou lávu a jezero Arenal, které leží v nadmořské výšce 1798 metrů a rozkládá se na ploše 124 km2. Vzniklo v roce 1973 a je to největší kostarické jezero a je zásobárnou pitné vody pro Guanacaste a také hnacím motorem pro vodní elektrárnu. V okolí jezera jsou nádherné výhledy na okolní vulkány a neprostupná džungle.
Přibližně 12 km západním směrem od městečka Fortuna se nachází Tabacón Resort. Jedná se o překrásnou tropickou zahradu, která byla vybudována kolem přírodních horkých pramenů tekoucích z vulkánu. Zahradou protéká hlavní řeka, která je šikovně rozvedena do slepých ramen, bazénků, van a vodních odpočivadel. Teplota vody se pohybuje od 22° do 41°C. Resort samozřejmě nabízí i takové služby jako jsou bahenní zábaly, masky, masáže, manikůra a aromaterapie. Vstupné do zahrady je 15 USD. Tento resort je asi nejlepší využít při cestě na vulkán Arenal a žádné vstupné by se tak nemělo platit. Dál, asi 4km, je nádherná vyhlídka na doutnající a lávu chrlící Arenal. Díky nedávným explozím je tady hlídač, který všechny dobrodruhy zastaví a nepustí dál, takže je místo vhodné spíše jen na západ slunce.
Nocleh v hotelu v NP Arenal.
Den šestý:
ARENAL - MANUEL ANTONIO (280 km)
Po snídani přejezd do NP Manuel Antonio, který je jedním z nejznámějších kostarických národních parků s nádhernými bílými plážemi Tichého oceánu a různorodou tropickou přírodou. Manuel Antonio je národní park nedaleko města Quepos a mimo jiné také známé rekreační středisko a tak je nutné se připravit na celkem velký provoz. Park tvoří deštný prales, rozlehlé pláže a korálové útesy. Je to velmi dobré místo pro fotografování zástupců místních opic, leguánů, lenochoda nebo mývala či dotěrného nosála.
Nocleh v hotelu v NP Manuel Antonio.
Den sedmý:
MANUEL ANTONIO - SARCHÍ - SAN JOSÉ - IRAZÚ - SAN JOSÉ
(San José – Irazú cca 30 km)
Po snídani odjezd do San José, ubytování v hotelu a odjezd do NP Irazú, kde budete okouzleni vyhlídkou do kráteru nejvyšší kostarické činné sopky Irazú (3.432 m n.m.), v jejímž okolí budete mít možnost obdivovat měsíční krajinu. K vrcholu sopky se musí projít přes malou budku na úpatí sopky, v níž úřaduje oficír ve službách národního parku. Velká cedule u budky Parque Nacional Volkán Irazú oznámí, že vjíždíte do chráněného území, které je od roku 1955 národním parkem.
U zmiňované cedule jsou znázorněny cestičky a stezky, po kterých je možné se pohybovat. Většina turistů to ale ignoruje a vydává se bez meškání ke sto metrů vzdálenému dřevěnému zábradlí. Cesta vede přes velkou plochu připomínající vypuštěné jezero. Dno je pokryto sopečným popílkem. U zábradlí je doporučeno zastavit – pohled dolů je skutečně úchvatný. Pod příkrým svahem se skrývá torzo jednoho z bývalých jícnů sopky. Dno je zaplaveno smaragdově zelenou vodou, jejíž barva je v ostrém kontrastu s okolní šedí a černí sopečného popela.
Pro sportovněji založené je lepší postoupit dál a zdolat nejvyšší bod sopky, který leží v nadmořské výšce 3.432 metrů přímo za jícnem s jezírkem. Obecně je tam vstup zakázán, ale pokud se podaří proběhnout rangerovi, nebudete litovat.
Pohled shora je nádherný. Vlevo je na horizontu možné spatřit pruh Karibského moře, zatímco přímo na opačné straně prosvítá v oparu modravá barva Pacifiku. Vrchol Irazú je lákadlem nejen pro turisty, ale jako nejvyšší bod široko daleko rovněž pro telekomunikační firmy. Stavitelé těchto vysílačů jistě měli na paměti, že staví na doslova žhavé“ půdě, která jim brzo může začít hořet pod nohama. Irazú se počítá mezi aktivní vulkány, poslední mohutná erupce proběhla začátkem roku 1963 a ještě o dva roky později museli obyvatelé San José nosit během dne přes ústa roušky a ochranné brýle.
Nocleh v hotelu v San José.
Den osmý:
SAN JOSÉ – PRAHA
Časně ráno odjezd na letiště, odlet do Prahy.
